Když žena pečuje o své tělo

Dostává se do kontaktu sama se sebou na hlubší úrovni, svým dotekem, pozorností, vnímáním svých pocitů a potřeb..

Je. Taková, jaká je. A její vlastní přijetí se stává jejím osvobozením. Teprve tam její cesta ve skutečnosti začíná. Ne, že by měla, že musí, ne že nemůže, že nesmí, co se má anebo nemá. Ne proto či ono nebo dokonce pro někoho jiného. Ale protože sama cítí, vnímá, miluje a chce...

Chce se cítit konečně dobře, uvolněně, svobodně, spokojeně, milovaně, naplněně, hravě, rozverně, vesele i vášnivě .. Chce cítit, že život má šťávu, že opravdu žije. Že miluje otevřeně ve své zranitelnosti i síle svůj vlastní život. Je pravdivá. Především k sobě a následně i k ostatním. Už se nebojí. Svých vlastních emocí a ani svých projevů ( ať jsou jakékoliv ). Nebojí se druhých. Co oni na to. Ona ví, že je v souladu sama se sebou, ve své opravdovosti k sobě i životu. Už nehodnotí, nekritizuje. Ani sebe, ani druhé. Dává svobodu především sobě, druhým. Ví.

Její vnímání i citlivost se znásobí, vědomí se rozšíří a ona vnímá daleko větší prostor uvnitř sebe. Ona je tím prostorem. Kde jsou všechny možnosti.. A tak se učí dál, vnímá jinou časoprostorovou linku, poznává a tvoří svým božským srdcem sebe samu a svůj život. 

Toto je moje cesta. A také můj návrat k mému vlastnímu tělu, které jsem dříve velmi opomíjela, které bylo od narození slabé, stále nemocné, bolavé, přecitlivělé, škaredé a mnou prostě nemilované. Prošla jsem si četnými výzvami, mnohdy hodně bolavými, párkrát na hraně...Než mi svitlo a já si uvědomila, že bez těla, ať je jakékoliv, tu nemohu být. Že toto je moje jediné vozidlo pro tento jedinečný život, který tu jako bytost teď mám. A že kvalita mého zdraví, potažmo toho, co pro sebe a svoje tělo udělám, je přímo úměrná kvalitě života, který chci žít.

Nemluvím tu záměrně duši, protože ta byla od počátku pro mne vždy prioritní a zcela nadřazená tělu. Než mne životní okolnosti navracely zpět do rovnováhy. Věděla jsem to, jistěže, jen ten prožitek tam nebyl.

A tak si dnes vážím nesmírně své duše, svého těla a své jedinečné cesty. Učím se být k sobě laskavá, milující i pečující. Nejen o druhé, ale i o sebe. A víte co? Začalo mne to bavit a já se cítím fakt skvěle.

Magdaléna 

26.června 2024